PROVENZA: Pokud nejsou oba rodičové skvělí herci, tak až zjistí, že syn je mrtvý...
AMY: Únosci to na hlasech poznají a přijdem i o dceru.
PROVENZA: Správně. Sykesová tentokrát neleze nikomu do zadku. Kapitán má pravdu.
≈
PROVENZA: To nemůžu uvěřit, že tohle je naživo.
AMY: Skvělé co? Tohle je pro Vás novinka. Za Vašich časů jste při sledování potřebovali hromadu detektivů, abyste pokryli čtvereční kilometr terénu.
BUZZ: Velká změna od dalekohledu z balónu. Nemám pravdu, pane?
≈
PROVENZA: Tohle je dohoda, se kterou dokážu žít.
≈
SHARON: Jaký byl Hamlet?
RUSTY: Dlouhej. Toho Hamleta v prvním dějství honil duch jeho táty a pak se jeho táta na chvilku vrátil a dál už se tam nic nestalo.
SHARON: Vážně si to četl.
RUSTY: Počkat, myslela jste, že lžu? To jen vy policajti všem jenom lžete. Jak mám já vědět, že mi nebudete lhát, když to podle Vás bude nutný?
SHARON: Nebudu Ti lhát. Slibuji. Řeknu Ti všechno, co vím, jakmile budu mít pořádnou příležitost zhodnotit všechna fakta.
_________________________________________________________________________________________
PROVENZA: Unless the mother and father are terrific actors, once they find out their son is dead...
AMY: The kidnappers will hear it in their voices. We could lose the daughter.
PROVENZA: Sykes is not just polishing the apple this time. The captain´s got it right.
≈
PROVENZA: Hmm, I can´t believe that this is all live.
AMY: Isn´t it great? Must look really different to you, huh? Back when you were doing surveillance, we needed multiple teams of detectives on the ground to cover God only knows how many square miles of terrain.
BUZZ: Big change from the blimp and telescope you trained with, isn´t it, sir?
≈
PROVENZA: Now, this is kind of "deal" I can live with.
≈
SHARON: How was Hamlet?
RUSTY: It´s long. Hamlet is haunted by the ghost of his father in the first act and then his father comes back for a minute. And then nothing really happens until the end.
SHARON: So you actually read it.
RUSTY: What, you... you think I, like, lied to you? It´s you police who lie to everybody, Sharon. How...how do I know that you won´t lie to me if you think it´s necessary?
SHARON: I won´t lie to you. I promise. I´ll tell you everything I know as soon as I have had a reasonable opportunity to assess the facts.
